-> Domajz: Nevím, jak Ty, ale já jsem se v roce 1984 díval, jak nám televizní opravář nakládal před barákem televizor, aby si ho odvezl do opravny. Tu velkou věc nakládal zadníma dveřma na zadní sedadlo stopětky, servisního to vozidla okresního podniku služeb. Překážely mu dveře, které nejdou pořádně otevřít, nemohl s televizí pořádně dovnitř, protože tam už bylo sedadlo. Š1203 mu na to nedali, protože na dovezení brašny s pájkou a jednoho člověka a odvezení nefungující televize to bylo moc velké a žravé auto. A tehdy se plánovalo a vykazovalo, kdo jaké auto na co může použít a kolik na to dostane benzínu. Prostor pro uplatnění takového auta jako byl furgonet by se určitě našel. Tolik k Tvé poznámce, že by to nikdo neocenil.
Mimochodem, "nízká podlaha a možnost nakládání těžkých věcí větších rozměrů" tam je. Problém je akorát v konvenčním uvažování, že se nakládá zezadu, které asi pramení z dnešní oblíbené představy oktávky f kombíku. Furgonet má nízkou hranu podlahy (zhruba stejně vysoko jako Š1203) a široké dveře zboku. Bez problémů jde bočními dveřmi dovnitř naložit pračku a ledničku vedle sebe. Dokonce je to mnohdy výhodnější než zezadu, když auto stojí v řadě vozidel u chodníku, což je u této kategorie aut častá situace. I mnoho dnešních aut této třídy a větších má velké dveře k nakládání zboku. Dnes se sice dělají posuvné, to tehdy furgonet neměl, protože to by bylo tehdy složité a drahé, ale boční dveře furgonetu mají panty konstruované tak, že je možné je otevřít téměř o 180 stupňů (skoro je opřít o dveře spolujezdce), takže v otevřeném stavu nakládání téměř nepřekáží.
Jasně, je to z nouze ctnost, a koncepce auta s motorem vzadu byla už tehdy překonaná, důvody tu nebudeme rozebírat. Ale píšu to proto, že konstruktéři vycházeli právě z tehdy dostupné podvozkové platformy. Jimi navržené úpravy se týkaly výhradně karoserie a tudíž šly realizovat jen ohýbáním a svařováním plechů, což vyjde velmi levně v porovnání s konstrukcí nového podvozku a hnacího agregátu. Do toho je třeba počítat i obrovské množství drahých zkoušek, které by auto s nově řešeným podvozkem a pohonem muselo absolvovat. Tohle si nejenom že nemohli tehdy soudruzi dovolit, to si nedovolí ani dnes každá automobilka, aby vyvíjela auto včetně platformy jen kvůli užitkovému modelu. Všimni si, že ani Mercedes Citan není jen dílem Mercedesu, ani oni si nemohli dovolit sami vyvinout auto této kategorie. I dnes se kvůli tomu musí spojit několik silných hráčů. Proto bych soudruhům nevyčítal, že do toho nemohli dát prachy. Takže zadání "konverze osobáku na malý užitkový vůz v daných podmínkách" bylo úspěšně splněno, za tím si stojím zase já. Poměr cena/užitné vlastnosti byl velmi dobrý (viz argumenty výše).
Důvody, proč nebyla zahájena sériová výroba, byly již také myslím publikovány. Ano, bylo to centrální rozhodnutí o zastavení projektu, protože vedení ČAZ, které koordinovalo vývoj a výrobu takových věcí, se o tom projektu, který v Bratislavě na truc čehúnom rozjeli, dozvědělo až v průběhu roku 1983 a to již v AZNP (opět) rozbíhali vývoj podvozkové platformy s motorem vpředu a pohonem předních kol.